Sprintovka je žrout času. Udělat „jen tak“, „nějak rychle“ apod. moc nejde. Resp. možná jde, ale když pak dojde na editaci, napojení, udělá se vám v lepším případě zle, v horším vznikne problém. Potíž není v tom, jak situaci zjednodušit a interpretovat, ale v tom, že každá čára stejně nakonec musí někam vést a někdo ji musí nakreslit. A těch čar je v mapě strašně moc. Město je vlastně dost velký opruz. Není to moc tvůrčí mapování, spíš nádeničina. Technických míst není mnoho, většinu tvoří hlušina, masa, která je základem mapy. Ve městě není kde spočnout, kde se najíst, kam si odskočit. Lidé na vás koukají. Je to specifické mapování. Hodně věcí jde udělat od stolu, ze streetview, jenže pak je stejně třeba jít na místo a vlézt někomu až pod nos, abyste zjistitli, kudy to jde a kudy už ne, kam až doopravdy to něco vede a kde přesně to končí. A to ze streetview většinou zjistit nejde. Přesto všechno mě rozšiřování obří sprintové mapy Liberce baví. Je to svým způsobem fasinující dílo – teda až na ty úmorné editace. A obdivuji Martijana za tu energii, vůli a úsilí, kterým dotáhl mapu až do dnešního stavu, kdy už v té ploše začíná být hodně zajímavá.

Ale City Race doufám hezký. Těším se, že se s městem znovu utkám. Nejspíš zas v zimě. Se všemi těmi psími exkrementy, lavičkami, kandelábry, brajgly a svinčíky, s těmi nechápavými a podezíravými pohledy lidí. Mapovat město je úplně jiné než les. Naráz jsou všichni kolem a koukají na vás. Má-li práce odsejpat, je třeba lidi vytěsnit. Prostě nic. Součást města. Jen já a mapovací mobil. A občas kouknout pod nohy. Město je džungle. Magořina. A není si moc kde odpočinout. Zvlášť ne v zimě.

Fotky z mapování pod sněhem zůstaly v rozbitém mobilu.

V sobotu 31. března bude kromě Beograd Open další pragovácký PŽ – sprint na mém „rodném“ Sídlišti Spořilov (no dobře, narodil jsem se ve štvanické porodnici, ale to už si nepamatuju), a v malebném okolí Hamerského rybníka. První OB mapu tohoto prostoru Hamrák v měřítku 1: 4000 jsem po kouskách mapoval „po pracovní době“ v letech 2010-11 a aktualizoval 2. března t.r. Tratě připravuje český reprezentant Honza Šedivý. Nezaváhejte, na přihlášky máte už jen týden!
Na Spořilově jsem chodil do školky i na základku. V těchto místech jsme například při pozemkách okopávali školní záhony. Musím přiznat, že původní idea byla připravit mapu jako překvápko pro spolužáky k očekávanému srazu ke čtvrtstoletí od absolvování ZŠ v roce 2010. No, sraz nakonec nikdo nezorganizoval, a já jsem stejně v té době měl zmapovanou sotva polovinu. Ale teď už mi stačí jen každých 5 let udělat aktualizaci a třeba ten mejdan ještě někdy vyjde:)